Celiakie je autoimunitní onemocnění, vyvolané nesnášenlivostí lepku. Štěpné produkty lepku vyvolávají u geneticky vnímavých osob nepřiměřenou reakci imunitního systému s trvalou tvorbou autoprotilátek. Hlavním projevem jsou zánětlivé změny sliznice tenkého střeva.
Jednoduše řečeno, díky nevhodné reakci imunitního systému dochází k poškození tenkého střeva, na kterém se objevují zánětlivé procesy. Díky tomuto poškození nemocní trpí průjmy, nadýmáním, ale také paradoxně i zácpou. Protože je tenké střevo poškozeno, nemůže do organizmu "předat" důležité látky pro zdravé fungování. Proto nediagnostikovaní celiaci často trpí chudokrevností, nedostatkem vitamínu B, nebo jsou moc hubení, unavení, trpí na lámaní vlasu a nehtů a podobně. U dětí dochází i ke zpomalení vývoje, zhoršuje se psychika, leckdy mají pacienti potíže s depresemi.
Celiakie není nová nemoc, trpěli jí už i staří Keltové. Je rozšířená po celém světě, nevyhýbá se malým dětem, dospívajícím ani zralým lidem. Není výjimkou diagnostika celiakie třeba v 50 letech.
Celiakie je nevyléčitelná nemoc. Jediným lékem je doživotní bezlepková dieta.
Musí se dodržovat velmi přísně, protože neléčené střevo je pro celiaka noční můrou. Nelečená celiakie v lepším případě vede "jen" k cukrovce. V horším k rakovině. Riziko je velmi vysoké. Ovšem při dodržování bezlepkové diety se střevo zklidní a pro pacienta nepřináší žádná vyšší rizika, než je tomu u zdravých lidí.